Medvědí jeskyně u Kletna (rezervace na tel.: 0048 748141250, směr – Bystrzyca Klodzka, Sienna) • Jaskynia Niedwiedzia w Kletnie (rezerwacja biletów: +48 748141250, kierunek Bystrzyca Kłodzka, Sienna) • Bärenhöhle bei Kletno (Buchung Tel.: 0048 748141250, Richtung – Bystrzyca Klodzka, Sienna)
Medvědí jeskyně u Kletna je nejdelší jeskyně v polských Sudetech. Nachází se jižně od vesnice Kletno v Kladsku a je považována za nejkrásnější zpřístupněnou jeskyni v Polsku. Turistickou část jeskyně je možné navštívit po celý rok každý den v týdnu kromě pondělí. Placená parkoviště jsou zhruba 1 km severně od vchodu do jeskyně, u silnice vedoucí k jeskyni z Kletna. Příjezd až k jeskyni není povolen. Pro návštěvu jeskyně se doporučuje předchozí rezervace z důvodu velkého zájmu návštěvníků, maximální velikost skupiny je 15 lidí. Návštěvní trasa probíhá na úrovni středního patra jeskyně a je dlouhá 360 m. Prohlídka jeskyně trvá přibližně 45 minut.
(rezervace na tel.: 0048 748141250, směr – Bystrzyca Klodzka, Sienna) • Jaskynia Niedwiedzia w Kletnie (rezerwacja biletów: +48 748141250, kierunek Bystrzyca Kłodzka, Sienna) • Bärenhöhle bei Kletno (Buchung Tel.: 0048 748141250, Richtung – Bystrzyca Klodzka, Sienna).
www.jaskinianiedzwiedzia.pl 
50 km
Miedzygórze (Pohádková zahrada, vodopád na řece Wilczka 21 m) • Międzygórze (Ogród Bajek, Wodospad Wilczki 21 m) • Miedzygórze (Märchengarten, Wasserfall am Fluss Wilczka 21 m)
Pohádková zahrada je místo, které nejvíce ocení ti nejmenší, ale i nám se velmi líbilo. Jsou zde ručně vyřezávané figury mnoha známých pohádkových postaviček od polského Bolka a Lolka přes českého Krtečka až po medernějšího Shreka. Vstupné je velmi přijatelné a návštěva se rozhodně vyplatí.
Vodopád Wilczki (Wodospad Wilczki) se nachází v Dolním Slezsku v okrese Kłodzko v Kladské Bystřici (Bystrzyca Kłodzka), nedaleko místní části Międzygórze (do r. 1945 Wölfelsgrund, česky Vlčí Důl). Říčka Wilczka pramení v údolíčku mezi horou Średniak a severním svahem Králického Sněžníku. Asi 7 km od pramene vytváří na tektonickém zlomu působivý vodopád s výškou cca 23 m.
(Pohádková zahrada, vodopád na řece Wilczka 21 m) • Międzygórze (Ogród Bajek, Wodospad Wilczki 21 m) • Miedzygórze (Märchengarten, Wasserfall am Fluss Wilczka 21 m).
www.miedzygórze.pl
35 km
Bystrzyca Klodzka (Filumenistické muzeum, vyhlídkové věže: Rytířská věž, Vodní brána, Kladská bašta) • Bystrzyca Kłodzka (Muzeum Filumenistyczne, Wieże widokowe: Wieża Rycerska, Brama Wodna, Baszta Kłodzka) • Bystrzyca Klodzka (Museum für Phillumenisten, Aussichtsturm: Ritterturm, Wassertor, Glatzer Bollwerk)
Filumenistické muzeum jediné polské muzeum svého druhu, jedno z mála světových muzeí věnujících se ohni, zápalkám a zapalovačům. Podobné muzeum se nachází v Sušici, v Londýně a v Jönköpingu (Švédsko). Muzeum sídlí v bývalém evangelickém kostele a bývalé farní škole. Obě budovy pocházejí z let 1821–1822. Po tragickém požáru města v r. 1823 byly přestavěny. Filumenistické muzeum vzniklo v r. 1964 z iniciativy obyvatel města, zástupců místní továrny na zápalky a Spolku přátel města Bystrzyca Kłodzka, a to především kvůli dlouhé tradici výroby zápalek v tomto městě. Muzejní expozice představují bohaté sbírky předmětů sloužících k zapalování ohně, krabiček od zápalek a zápalkových etiket z nejrůznějších částí světa.
Kladská bašta (Baszta Kłodzką) s vyhlídkovým Ochozem se nachází na ulici Okrzei. Obrannou stavbu z počátku 14. století zdobí v nejvyšším patře na každé straně dvě střílny a mezi nimi - o něco výše - kamenné chrliče, odvádějící dešťovou vodu. Na fasádě, otočené do ulice Okrzei, jsou dodnes patrné zbytky sedlové střechy bývalé Kladské brány (zbořena v roce 1843), která přiléhala k baště a byla s ní ve dvou patrech propojena obdélníkovými otvory. V letech 1975 až 1977 byla věž opravována, její špičatá střecha opatřena omítkou a vyhlídkový Ochoz zabezpečen kovovou mříží. Svého času se jednalo o hlavní vstup do města. Její současná podoba odpovídá roku 1568, kdy nahradila zděná vrcholová pyramida původní dřevěnou. Její součástí byl také dřevěný most, zbouraný v roce 1855. Bašta je od roku 1977 veřejnosti přístupná, do seznamu památek byla zařazena v roce 2009.
Rytířská věž (Baszta Rycerską) je v základě stejně stará jako její kolegyně Kladská. Věž však byla stavebně definitivně dokončena až v roce 1580 a v letech 1608 a 1843 prošla přestavbami, které však její podobu v podstatě nijak nezměnily. Nachází se na ulici Rycerska a v minulosti bývala nazývaná také Černou baštou (k tomu ovšem také ještě Havran nebo – podle cechu řezníků - Rzeźnicza). V roce 1843 byla přestavěna na zvonici evangelického kostela. V rámci této přestavby také vznikla dvojitá cihelná okna v horní části věže. Na zdi otočené do ulice jsou stále ještě patrné kamenné vzpěry, které kdysi nesly pavlač a v horním patře, u portálu s lomeným obloukem, podpíraly balkón. Na všech čtyřech stranách bašty jsou k vidění úzké střílny. Vrcholová dřevěná pyramidová přilbice byla do současné podoby vyzděna cihlami roku 1608. Ve věži stále zůstává původní zvon z počátku 19. století. I Rytířská bašta je veřejnosti zpřístupněna a také ona byla zapsána na seznam polských památek v roce 2009.
Vodní brána (Brama Wodna) je považována za stavbu, jejíž výstavba byla zahájena současně s městskou fortifikací, tedy roku 1319. Najdete ji v jižní části starého města v Podmiejské ulici a díky její poloze se jí říkalo také brána Dolní. Větší přestavbou si tato věžovitá stavba prošla pouze v roce 1568. Dodnes si zachovala cihlové cimbuří, pocházející zřejmě z doby, kdy věž dostala novou kopuli. Brána v dolní části věže má kolébkovou klenbu a na venkovní straně – ve směru od předměstí - je ve zdi nad průjezdem úskok s vedením pro vytahování mříže, která uzavírala vchod do města. Její dřevěnou repliku – rekonstruovanou v roce 2013 - zde vidíme i dnes, stejně jako českého lva v „průjezdu“. Ze strany od města lze po schodech vystoupit do malé místnosti s dřevěným stropem v prvním patře, která však nebývá přístupná vždy. Ve věži měl svou služebnu městský strážník, zatímco před ní vybíral písař mýto za vjezd do města. Poplatky se platily za každý vůz i koš se zbožím. V minulém století sloužila branská věž jako turistická vyhlídka nebo výstavní prostor, představující práci místních řemeslníků a různé dokumenty, vztahující se k historii města. Při pohledu na Vodní bránu od města vidíme vnější schodiště s jednoduchým portálem na vrcholu a čtvercová okna s kamenným ostěním. Tvar oken a portálu odkazuje k architektuře pozdního středověku. V roce 2013 byla budova Vodní brány zrekonstruována a byly obnoveny některé její architektonické detaily, včetně uzavírací mříže. Na seznam památek byla zařazena již v únoru roku 1960.
(Filumenistické muzeum, vyhlídkové věže: Rytířská věž, Vodní brána, Kladská bašta) • Bystrzyca Kłodzka (Muzeum Filumenistyczne, Wieże widokowe: Wieża Rycerska, Brama Wodna, Baszta Kłodzka) • Bystrzyca Klodzka (Museum für Phillumenisten, Aussichtsturm: Ritterturm, Wassertor, Glatzer Bollwerk).
www.bystrzycaklodzka.pl
18 km
Klodzko (Gotický most – zmenšenina Karlova mostu, Tvrz, kostel Nanebevzetí Panny Marie – zde umístěn náhrobek Arnošta z Pardubic, Park miniatur Minieuroland) • Kłodzko (most gotycki – miniatura praskiego Mostu Karola, Twierdza Kłodzka, kościół pw. Wniebowzięcia NMP z płytą grobową Arnoszta z Pardubic,Park Miniatur Minieuroland) • Klodzko (Gotische Brücke, Festung, Maria Himmelfahrt-Kirche – mit der Gruft des Erzbischofs Anrnošt z Pardubic, Miniaturpark Minieuroland )
Gotický most
Ve městě se klene pozoruhodný gotický most sv. Jana se šesti barokními sochami včetně sv. Jana Nepomuckého. Je jednou z nejcharakterističtějších památek města a často bývá porovnáván s pražským Karlovým mostem.
Tvrz
Hlavní pevnost (Twierdza Główna) je umístěna na Pevnostní hoře (Góra Forteczna, 369 m n. m.) uprostřed města a zaujímá rozlohu více než 30 ha.
Dějiny kladské pevnosti začínají ve středověku, vznikem dřevěného varovného hradu v 10. století. Později byl hrad přestavěn na zděné obranné sídlo kladských vládců. A na jeho místě posléze vznikl moderní systém opevnění, který odpovídal nárokům na vojenskou architekturu 17. a 18. století.
V současné době je pevnost mimořádnou památkou novověké vojenské architektury, která stále ukrývá mnohá tajemství.
V 17. století byla zahájena největší přestavba kladského hradu, která přinesla změny, z nichž většina se dochovala dodnes. V roce 1622 představil vratislavský architekt a stavitel opevnění Valentin von Säbisch návrh na posílení hradu a jeho přeměnu na bastionovou pevnost. V té době vznikla korunní hradba sestávající z tří bastionů (obranných budov postavených na předsunutých rozích hradeb) chráněných trojúhelníkovými raveliny. Přední část těchto obranných prvků je obrácena k severu. Tím směrem se totiž nacházel otevřený prostor, jehož obrana byla nejtěžší. Od jižní strany, kde se dnes nachází hlavní vstup, byl hrad přirozeně chráněn strmým kamenitým svahem. V 80. letech 17. století stavbu vedl slavný pražský stavitel a architekt Jakopo Carove.
Druhá a poslední fáze přestavby pevnosti se odehrála za vlády Fridricha II. Velikého. Po první slezské válce v roce 1742 Fridrich II. zabral Kladské hrabství Rakousku a vydal rozkaz k dalšímu posílení kladské pevnosti, kterou považoval za jeden z nejdůležitějších bodů v rámci obrany státu. Autorem projektu přestavby byl generál a stavitel pevností Gerhard Cornelius von Walrave. V roce 1796 byl postaven nejvyšší bod pevnosti – donjon – masivní věž, která byla považována za poslední útočiště a centrum protiútoku při obraně pevnosti. V donjonu byly umístěny třípodlažní, až 20 metrů hluboké sklady a kasematy se zbrojnicí, lékárnou, laboratoří a s prostorem pro posádku. Donjon obklopoval řetězec bastionů, kleští, redut a redanů, v předpolí pak byly šance a palebná stanoviště, dále pak systém suchých příkopů o hloubce až 10 metrů.
V souladu s pravidly výstavby pevností je každý pevnostní prvek vyšší než prvek stojící před ním.
Ve druhé polovině 19. století pevnost přestala fungovat jako obranná. Byla využívána jako vojenské skladiště, vězení a během 2. světové války tu byl dokonce závod nucených prací, ve kterém se vyráběly elektronické části do ponorek U-boot a do raket V1 a V2. Po válce se v areálu pevnosti nacházela vojenská skladiště a podnik na výrobu vína. Od roku 1960 je pevnost zapsána na seznam památek.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Tento nádherný chrám je nejkrásnější dochovaný kladský kostel. Při obdivování jeho bohaté architektury, dekorací a vybavení interiéru jsme svědky vzrušující historie stavby.
První zmínky o stavbě kostela na tomto místě pocházejí ještě z roku 1194. Můžeme se ovšem domnívat, že tehdy šlo ještě o velmi skromný, dřevěný kostelík. Základní kámen současné budovy položili v roce 1344 kladští johanité. Kladsko, které bylo součástí českého království, se tehdy ocitlo, z církevního hlediska, v nově vytvořené pražské arcidiecézi. Samotná stavba kostela začala ale teprve po smrti jeho hlavního fundátora - prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Když v roce 1364 umíral, odkázal značnou peněžitou částku na pokračování stavby. Klikaté cesty osudu, neustálé války a požáry, které sužovaly město, způsobily, že se stavba kostela stále prodlužovala. Do období husitských válek se podařilo vztyčit zdi trojlodní baziliky. Práce se dočkaly obnovení v roce 1462. Tehdy se začalo se stavbou jižní věže, které se říká Bílá. Na jejích vnějších schodech se dodnes dochoval znak maltézského kříže a letopočet 1465. Ve skutečnosti ale její stavba skončila o tři roky později. Severní - Černá - věž se začala stavět v roce 1487, ale dokončit se ji podařilo až v 16. století. Charakter architektury a zařízení interiéru kladského chrámu nejsilněji formovala pozdní gotika a především baroko.
S Arnoštem z Pardubic, hlavním fundátorem farního kostela, se pojila celá řada pověstí. Obyvatelé Kladska ho považovali za svatého, i když se kanonizace nikdy nedočkal. Údajně se v době svého mládí, kdy navštěvoval kladskou školu johanitů, stal svědkem zázraku, který navždy proměnil jeho život. Mladý Arnošt se, jako syn kladského kastelána, pyšnil svým původem. Během probíhající pobožnosti, při zpívání hymnu „Salve Regina” se spolužáky uviděl, jak na hlavním oltáři stojící socha Panny Marie k němu otočila obličej. Jak hlásá pozdější legenda, arcibiskup tehdy prožil duchovní obrodu a stal se velkým ctitelem Panny Marie.
Park Miniatur – Minieuroland
se rozprostírá na ploše 20 tisíc. m², nachází se zde přes 40 exponátů (nakonec plánováno více než 100 maket). Můžete zde vidět známé stavby z celého světa a to zejména z Evropy ale i Dolního Slezska.
Park se nachází v krásné přírodě, kde můžete obdivovat provedení jednotlivých miniatur do nejmenších detailů. Obklopeni budete pohádkovou scenérií - sofistikovaný a jedinečný více než 500 druhů stromů a keřů dovezených z nejlepšího květinářství v Nizozemsku a Belgii - můžete obdivovat ikonické budovy světoznámého významu jako Drážďany, Paříž a mnoho dalších. Park Miniatur Vás zve do země krásy, klidu a harmonie.
(Gotický most – zmenšenina Karlova mostu, Tvrz, kostel Nanebevzetí Panny Marie – zde umístěn náhrobek Arnošta z Pardubic, Park miniatur Minieuroland) • Kłodzko (most gotycki – miniatura praskiego Mostu Karola, Twierdza Kłodzka, kościół pw. Wniebowzięcia NMP z płytą grobową Arnoszta z Pardubic,Park Miniatur Minieuroland) • Klodzko (Gotische Brücke, Festung, Maria Himmelfahrt-Kirche – mit der Gruft des Erzbischofs Anrnošt z Pardubic, Miniaturpark Minieuroland.
www.klodzko.pl
35 km
Duszniki Zdrój (Muzeum papírnictví, lázně – léčivé prameny, Chopinův dvůr, barevná fontána, Zelená stezka zdraví ) • Duszniki-Zdrój (Muzeum Papiernictwa, uzdrowisko, źródła mineralne, Dworek Chopina, kolorowa fontanna, Zielona ścieżka zdrowia) • Duszniki Zdrój (Museum für Geschichte der Papiererzeugung, Bad – Heilquellen, Chopin-Hof, Farbige Fontane, Grüner Pfad der Gesundheit)
Muzeum papírnictví
Muzeum papírenství v lázních Duszniki Zdroj sídlí v papírenském mlýně, jedinečné technické památce ze 17. století. Muzeum patří k nejzajímavějším turistickým atrakcím v Dolním slezsku. Nachází se u řeky Bystrzyca Dusznicka, na jižním okraji města, u silnice vedoucí k hraničnímu přechodu Náchod.
Během prohlídky se zde seznámíte s dějinami papíru a papírenství ve světě a v Polsku, můžete shlédnout také expozici týkající se tiskařských technik a výrobků z papíru. K vidění jsou také kopie vodotisků různých papíren ve světě, v Polsku a ve Slezsku a loga současných polských papíren. Největší atrakcí zdejšího muzea jsou ukázky ruční výroby papíru, které jsou předváděny v přízemí papírny. Na nádvoří muzea je umístěna výstava týkající se dějin tiskařství.
Lázně
Lázeňské město Duszniki Zdrój leží v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství, na řece Kladská Bystřice, blízko česko-polských hranic asi 20 km východně od města Náchod. Přestože lázně leží v nadmořské výšce 588 m, mikroklima je zde identické s místy položenými v 1000 m.n.m.
Město Duszniki zdroj je jedním z pětice lázeňských středisek v Kladské kotlině. Kladsko je oblastí s největším výskytem minerálních a léčivých pramenů v Polsku. Studeny pramen (Zimny zdroj) byl objeven již v roce 1408. Příjemná chuť minerálních vod proslavila město daleko za hranicemi. V roce 1800 vznikly první lázeňské budovy s procedurami postavenými na minerálních vodách a mléčných surovinách (kravské a ovčí mléko).
Lázeňské objekty leží v parku, který je propojen s centrem města cca 1 km dlouhou Chopinovou alejí. Město si oblíbil hudební skladatel F. Chopin, který se zde léčil i koncertoval. Uprostřed Lázeňského parku se nachází architektonická památka Chopinův dvůr, kde F.Chopin v roce 1826 koncertoval. Dnes se zde konají lázeňské koncerty a od roku 1948 se zde každoročně koná Mezinárodní Chopinův festival.
Voda se používá k léčení vředových onemocnění žaludku a střev, jaterních nemocí, osteoporózy, chronických a alergických onemocnění dýchacích cest, neplodnosti a pohybového aparátu. Základní typy procedur a léčení jsou přírodní koupele, bahenní zábaly, hydroterapie, inhalace, elektreoterapie, masáže, léčebný tělocvik a další.
Zelená stezka zdraví
Přírodní tělocvična se člení na dvě části: malý a krátký okruh. Malý okruh skládající se z 10 dřevěných stanovišť se nachází na místě staré přírodní tělocvičny v lesoparku. Velký okruh s 10 stanovišti venkovní posilovny propojil centrum města s lokalitou Podgórze (Podhůří) a malým okruhem.
Prvních 5 stanovišť přírodní tělocvičny (ocelové posilovací stroje) byly umístěny na hřišti na Al. Chopina. Výhodou této lokalizace je blízkost k centru města a rekreačnímu areálu propojeného s fotbalovým hřištěm, dětským hřištěm a dráhou pro kolečkové brusle.
Druhé místo s pěti stanovišti na tzv. velkém okruhu se nachází u Černého rybníka (Czarny Staw) a představuje zároveň koncový bod. Místo, kde byly posilovací stroje instalovány, se nachází v parku Majora pilota Czecha Nowackého mezi ul. Zielona a Graniczna.
Výhodou třetí lokality je terén rekreačního charakteru, kde jsou místa k uspořádání táboráku, dětské hřiště, rekreační, rekreační vodní nádrž s turistickým zázemím, osvětlené stezky.
(Muzeum papírnictví, lázně – léčivé prameny, Chopinův dvůr, barevná fontána, Zelená stezka zdraví ) • Duszniki-Zdrój (Muzeum Papiernictwa, uzdrowisko, źródła mineralne, Dworek Chopina, kolorowa fontanna, Zielona ścieżka zdrowia) • Duszniki Zdrój (Museum für Geschichte der Papiererzeugung, Bad – Heilquellen, Chopin-Hof, Farbige Fontane, Grüner Pfad der Gesundheit),
www.duszniki.pl
22 km
Jarków (Japonská zahrada, Ogród Japoński, die Japanischgarten)
Japonská zahrada
Zahrada je soukromá, v roce 1980 ji začal budovat pan Edward Majcher. Po náročných terénních úpravách a navezení kamenů vysázel několik stovek stromů, keřů a rostlin. V roce 2003 ji zpřístupnil veřejnosti. Zpočátku se zahrada dostávala do povědomí zahrádkářů a obdivovatelů japonské kultury pozvolna, dnes je známá a hojně navštěvovaná.
Japonská zahrada o rozloze 1.000 m2 je propletená množstvím cestiček z vyskládaných kamenů i šotolinových. Ty vás zavedou do zajímavých zákoutí s jezírky, vodopády, upravenými stromy, soškami a jinou drobnou architekturou.
(Japonská zahrada, Ogród Japoński, die Japanischgarten)
30 km
Polanica Zdrój (lázně – léčivé prameny, lázeňský park, betonová socha ledního medvěda, horská dráha Góralka) • Polanica-Zdrój (uzdrowisko, źródła mineralne, Park Zdrojowy, betonowa rzeźba niedźwiedzia polarnego, tor saneczkowy Góralka) • Polanica Zdrój (Bad – Heilquellen, Parkanlage, Eisenbeer – Betonstatue, Bergbahn Góralka)
Lázně
Lázně Polanica Zdrój jsou často nazývány perlou dolnoslezských lázní. Leží na úpatí Bystřických a Stolových hor, nedaleko česko-polské hranice.
Polanica Zdrój jsou nejmladší lázně v celém Kladsku. Jejich historie se datuje do doby před necelými 200 lety. Voda zdejších minerálních pramenů pochází ze srdce Stolových hor a je používána k léčbě srdečních a cévních onemocnění, potíží trávicího ústrojí a pohybového aparátu. Ochutnat můžete například vodu zdraví prospěšných pramenů Joseph Pieniawa, Staropolanka 2000 a další, ale o Polanici se říká, že tady léčí každá kapka vláhy. Do lázní hosté nemíří jen kvůli návratu pošramoceného zdraví, ale také rovněž za aktivním odpočinkem v mírném podhorském klimatu, díky kterému jsou zde mírné zimy a teplá, slunečná léta.
Srdce lázní tepe v rytmu fontány
Srdcem Polanice je lázeňský park, který na jaře rozkvétá množstvím různě zbarvených nádherných rododendronů. Rozprostírá se na ploše asi 13 ha a bezprostředně sousedí s lázeňskými budovami. V průčelí parku je umístěn pavilon určený k pitným kúrám. Jeho součástí je krytá promenáda, kde probíhají oblíbené lázeňské koncerty. U hlavní parkové aleje stojí sanatorium Wielka Pieniawa z roku 1906. Vyhledávanou atrakcí je fontána, která stojí naproti němu a v sezóně, když se zešeří, bývá barevně osvětlena a v rytmu hudby její trysky vytváří kouzelné obrazce. Další zajímavostí parku je socha ledního medvěda, který připomíná skutečnost, že v dobách dávno minulých zasahoval skandinávský ledovec až na území Kladska.
(lázně – léčivé prameny, lázeňský park, betonová socha ledního medvěda, horská dráha Góralka) • Polanica-Zdrój (uzdrowisko, źródła mineralne, Park Zdrojowy, betonowa rzeźba niedźwiedzia polarnego, tor saneczkowy Góralka) • Polanica Zdrój (Bad – Heilquellen, Parkanlage, Eisenbeer – Betonstatue, Bergbahn Góralka)
www.polanica.pl
30 km
Kudowa Zdrój (lázně – léčivé prameny, Muzeum hraček, Aquapark, Skanzen pod širým nebem, do 7 km Karlów – Dinopark) • Kudowa Zdrój (uzdrowisko, źródła mineralne, Muzeum Zabawek, Aquapark Wodny Świat, Szlak Ginących Zawodów – muzeum plenerowe Muzeum plenerowe w Kudowie-Czermnej, do 7 km Karłów – Park Dinozaurów) • Kudowa Zdrój (Bad – Heilquellen, Spielzeugmuseum, Aqua-Park, Freilichtmuseum, 7 Kil. entfernt Karlów – Dino-Park)
Lázně
Lázně Kudowa v roce 2004 oslavily již 650. výročí svého vzniku. Jsou to největší lázně oblasti Klodzka a díky celoročně příjemnému klimatu a kvalitním službám patří mezi nejnavštěvovanější. Jejich srdcem je lázeňský park (Park Zdrojowy) na úpatí hory nazvané Góra Parkowa, kde se nachází krásný pavilon s minerálními léčivými prameny, pocházející z roku 1853. Minerální prameny slouží k pitným kúrám i ke koupelím.
Odpočinek i zážitky
Lázně jsou ideálním místem pro odpočinek. Užijete si procházek městem s typickou lázeňskou architekturou, kolonádou a parkem, jehož rozloha je celých 17 ha. Pokud milujete masáže a relax, jste tu na správném místě. Všude v lázních narazíte na kvalitní masérské služby. Na své si tu přijdou i rodiny s dětmi, neboť v Kudowě je oblíbený aquapark s tobogánem a několik solných jeskyní. V městečku je mnoho zajímavých atraktivních cílů a jeho okolí je jako stvořené pro výlety. V místní části Czermna u kostela se nachází kostnice (Kaplica Czaszek), jejíž interiér je vyložen více jak třemi tisíci lebek a kostí. Pozoruhodná je i Stezka mizejících řemesel s ptačí minizoo a mlsným pštrosem, která je zároveň skanzenem s jedinečným větrným mlýnem. Vedle hrnčířské dílny, kde si můžete vyrobit svůj vlastní keramický výrobek, se tu seznámíte s řemeslem mlynářským a kovářským. Muzeum leží pod širým nebem, jen asi 200 m od kostnice. K unikátům městečka patří Muzeum žab na ul. Sloneczna Mají zde sbírku předmětů denní potřeby s tématikou obojživelníků. Muzeum provádí také osvětu spojenou s ochranou žab. K dalším zajímavostem, které potěší zejména Vaše děti je Muzeum hraček z období 19. a 20. století s více jak 3000 exponátů ze všech světadílů.
Karlów – Dinopark
Dinopark v polském Karlówě se rozkládá na ploše 8 300 m2 a představuje 38 modelů pravěkých lidí a zvířat. Je umístěn při cestě od parkoviště na sever ke skalnatému vrcholu Velké Hejšoviny (polsky Wielki Szczeliniec). Přístupný veřejnosti je v průběhu turistické sezóny, tj. od května do října.
(lázně – léčivé prameny, Muzeum hraček, Aquapark, Skanzen pod širým nebem, do 7 km Karlów – Dinopark) • Kudowa Zdrój (uzdrowisko, źródła mineralne, Muzeum Zabawek, Aquapark Wodny Świat, Szlak Ginących Zawodów – muzeum plenerowe Muzeum plenerowe w Kudowie-Czermnej, do 7 km Karłów – Park Dinozaurów) • Kudowa Zdrój (Bad – Heilquellen, Spielzeugmuseum, Aqua-Park, Freilichtmuseum, 7 Kil. entfernt Karlów – Dino-Park).
www.kudowa.pl
35 km
Zieleniec (Středisko zimních sportů – sedačkové lanovky jsou využité i v letním období, Torfowisko pod Zielencem – prameniště Divoké Orlice) • Zieleniec (Ośrodek Sportów Zimowych – wyciągi krzesełkowe czynne są także w okresie letnim,Torfowisko pod Zieleńcem – źródła Dzikiej Orlicy) • Zieleniec (Wintersportzentrum – die Sesselbahnen auch im Sommer im Verkehr, Torfmoor unter Zielenec – der Flussquell des Adlerflusses)
Středisko zimních sportů
Zieleniec Ski Arena je jedno z největších a nejlepších lyžařských středisek v Polsku, jehož historie sahá k přelomu 19. a 20. století. Dnes do Zieleńce přijíždějí milovníci lyžařského šílenství nejen z celého Polska, ale i ze sousední České republiky nebo z Německa a samotné centrum je pravidelně oceňováno v různých anketách a soutěžích.
Torfowisko pod Zielencem
Rašeliniště (torfowisko) pod Zieleńcem je snadno dostupné od Masarykovy chaty na Šerlichu (pěšky) a nebo z Polska ze směru Duszniki Zdroj a nebo Bystrzyca Klodzka (autem). Rozloha rašeliniště činí 218,6 ha. Původní výměra rezervace, vyhlášené v roce 1954, činila 158 ha. Výškové rozpětí rašeliniště je pouhých 20 m (750 - 770 m). Stáří rašeliniště pod Zieleńcem se odhaduje na 7 600 let. Mocnost rašeliny činí v průměru 3 až 4 m, maximální pak asi 8,5 m, přičemž i dnes ročně přibude 1 - 2 mm silná vrstva.
Torfowisko pod Zieleńcem se skládá ze dvou částí nazvaných Topielisko a Czarne Bagno. Napříč rašeliništěm vede zelená turistická značka, ze které vybíhají dvě odbočky v podobě povalového chodníku. První chodník vede do části Topielisko, kde je zakončen travnatou plošinou s posezením a vyhlídkovou věží (rozhlednou). Druhý povalový chodník vás zavede do části Czarne Bagno, které je podle mého zajímavější a slunnější. Navíc s velkými plochami rašeliníku.
(Středisko zimních sportů – sedačkové lanovky jsou využité i v letním období, Torfowisko pod Zielencem – prameniště Divoké Orlice) • Zieleniec (Ośrodek Sportów Zimowych – wyciągi krzesełkowe czynne są także w okresie letnim,Torfowisko pod Zieleńcem – źródła Dzikiej Orlicy) • Zieleniec (Wintersportzentrum – die Sesselbahnen auch im Sommer im Verkehr, Torfmoor unter Zielenec – der Flussquell des Adlerflusses)
www.zieleniec.pl
12 km
Pevnost Stříbrná hora • Twierdza Srebrnogórska • Silver Mountain Fortress • Festung Silberberg
Obrovská budova vypínající se nad městem, s tlustými kamennými zdmi, množstvím tmavých kasemat, obklopená příkopem, nedobytná a plná vojáků s mušketami; k tomu hluk výstřelů z děl a pach střelného prachu – takto si většinou představujeme pevnost. Pokud se rozhodneme vypravit na vrchol kopce Warowna Góra, což v překladu do češtiny znamená něco jako „Opevněná hora“, ležící nad městečkem Srebrna Góra – česky Stříbrná Hora – budeme překvapeni velikostí tohoto vojenského komplexu. Jde o největší horský objekt tohoto typu v Evropě.
https://forty.pl
58 km
Bardo • Bazilika Navštívení Panny Marie • Bazylika Nawiedzenia Najświętszej Marii Panny • The Basilica of Visitation of the Virgin Mary • Basilika Mariä Heimsuchung
Kostel Navštívení Panny Marie byl postaven v letech 1686 – 1704 cisterciáky z Kamieńce Ząbkowického, spravujícími zdejší farnost, v místě, kde dříve stály dva menší kostely český a německý. Kostel v Bardě byl pravděpodobně navržen architektem s příjmením Quadro, jemuž je připisováno autorství jezuitského chrámu v Nyse, jednoho z mála emporových kostelů bez kopule a transeptu (příčné chrámové lodě). Čtyř arkádová loď ukončená valenou klenbou rozdělenou nosnými oblouky s lunetami vypadá velmi štíhle. Trámoví je skromné, lehce lomené v oblasti pilastrů.
Budova se do dnešního dne dochovala v původní podobě. Měří 54 metrů délky, 26 metrů šířky a dokáže pojmout až pět tisíc lidí. Je považována za jeden z nejkrásnějších barokních svatostánků Dolního Slezska. Kromě zázračné sošky Panny Marie Bardské, nejstarší dřevěné románské sochy na Dolním Slezsku, stojí za pozornost bohatě vyřezávaná barokní kazatelna, varhany a obrazy nejvýznamnějšího slezského barokního malíře Michaele Willmanna na hlavním a dvou bočních oltářích.
V září roku 2004 byl bardský kostel povýšen na sídelní chrám Panny Marie Bardské, strážkyně svaté víry Svidnické diecéze. V listopadu roku 2008 byl chrámu udělen statut baziliky minor.
http://www.bardo.pl
53 km
Bardo • radnice • ratusz • town hall • Rathaus
http://www.bardo.pl
53 km
Bardo • Klášter • Klasztor • Monastery • Kloster
Klášter řádu redemptoristů – dříve cisterciácký objekt
Vedle kostela se nachází cisterciácký barokní klášter postavený v letech 1712-1716 na místě bývalé dřevěné stavby, která shořela v roce 1711. Dnes zde sídlí Muzeum církevního umění, založené z iniciativy současných správců poutního místa - redemptoristů. V přízemí se nachází votivní kaple proslavená milostmi a zázraky na přímluvu bardské Madony.
Stavba kláštera s masivními zdmi a příčným křídlem zakončeným barokními věžemi vznikla na nepravidelném půdoryse blížícím se tvaru písmena T. Od roku 1900 je nad hlavním vchodem umístěn erb redemptoristů v latinském jazyce „Copiosa apud eum redemptio” (tzn. “Hojné je u Něho vykoupení”). Široké klášterní chodby s kopulovými klenbami na nosných obloucích završují obloukovité, zdobené stropy.
V roce 1807 byl klášter během útoku na kladskou pevnost sídlem napoleonské armády šířící zde zpustošení. Pobýval zde Jeroným Bonaparte, Napoleonům bratr, který vojenskému tažení velel.
Jedou z mála památek dochovaných po cisterciácích, zakladatelích kláštera, jsou cisterciácké erby a portréty opatů, nyní uložené v muzeum.
Na prostranství u kláštera je pomník papeže Jana Pavla II. z roku 1981 od Adama Romana z Varšavy. Jedná se o druhý podobný pomník, který v Polsku vznikl z úcty k Janu Pavlu II.
http://www.bardo.pl
53 km
Zřícenina hradu Bardo • Ruiny zamku w Bardzie • Bardo Castle ruins • Ruinen der Burg in Bardo
Zbytky středověkého hradu
V roce 1861 na úbočí Kalvárie byly pod Skalní strží objeveny ruiny středověkého hradního areálu, který plnil funkci obranné a pozorovací strážnice. Jejím úkolem bylo střežení cesty vedoucí podél Kladské Nysy. Malá stavba, vybudovaná na nepravidelném půdoryse, se skládala ze dvou částí – podhradí a vlastního hradu – strážnice s mohutnou válcovitou věží o průměru kolem 10 metrů a třemi podsklepenými obytnými a hospodářskými budovami. Přístup k hradu chránila kamenná hradba, strmé srázy a suché příkopy. Velké množství nalezených hrotů nasvědčuje domněnce, že hrad mohl být dobyt silou, pravděpodobně během husitského nájezdu v první polovině 15. století.
Do dnešního dne se dochovaly pouze zbytky přízemí a základů. Malý pahorek obklopený příkopem je pozůstatkem suchého příkopu a o kus dál malý fragment tvořil části pilíře nesoucího kdysi most
http://www.bardo.pl
53 km
Ząbkowice Śląskie • Hrad Frankenstein • Zamek Frankenstein • Frankenstein Castle • Burg Frankenstein
Hrad, jehož ruiny dodnes existují, byl postaven téměř na stejném místě, kde se nachází hrad Piast. Postavil kolem roku 1290 kníže Bolek I. Świdnicko - Ziębicki (1278 - 1301) jako pohraniční pevnost.
Stavební materiál potřebný pro stavbu zdí o tloušťce téměř 3 metry byl dovezen z nedalekých lomů, mimo jiné ze Stolce a Kobylej Głowy.
Od roku 1351, kdy se po dlouhých bojích země Ząbkowice dostala pod českou nadvládu, byl zámek sídlem úřadů knížectví Ziębice-Ząbkowice.
V březnu 1428 Husité vypálili Ząbkowice, ale riskovali útok na dobře opevněnou pevnost.
V pozdějších letech hrad několikrát přešel z českých do polských rukou a naopak.
V roce 1467 mělo české hradiště 100 manželů. Vratislavské obléhání Ząbkowice rychle dobilo město, ale kamenné střely vypálené z děla nezpůsobily žádné poškození silným hradním hradbám. Hrad se jim podařilo získat pouze díky použití „velké plechovky“ - děla o váze 80 centimetrů, které tahalo 24 koní.
Velitelem nově dobyté pevnosti byl Wroclaw Ulrich Hans von Hasenburg. Král George neměl v úmyslu opustit hrad v rukou nepřítele. Poslal tedy svého syna Viktorina s armádou 4 000 vojáků. Poraženému českému králi pomáhali také spojenecká vojska ze Saska a Braniborska. 15. července 1467 česká armáda po těžkých bojích okupovala město a hrad. „Velká plechovka“ získaná z Vratislavi, která stála tisíce dukátů, byla odvezena do Prahy. Je snadné vidět, že v roce 1467 byl hrad obléhán a dobýván dvakrát. Následující rok se znovu rozhořely boje mezi Českou republikou a Slezskem. V roce 1468 byl hrad zničen Wroclawem.
Pevnost byla přestavěna kníže Karlem I. z Poděbrad. Hrobka prince a jeho manželky Anny Żagańské, která zemřela v roce 1536, se nachází v kapli Kauffung v kostele sv. Anne. Působivý renesanční zámek na plánu podobném náměstí byl postaven s přestávkami v letech 1516 - 1530. Jako model měl sloužit hrad maďarských králů v Ofenu. Břidlicová střecha východního křídla byla položena v roce 1529. Ve skutečnosti bylo východní křídlo jako jediné dokončeno úplně.
16. století je obdobím relativního míru. Hrad utrpěl 30letou válku, během níž hrad několikrát přešel ze švédských rukou na císařské síly a naopak.
Z brány Kłodzko do jihovýchodního rohu hradu se protáhla zeď zakončená kruhovou věží, která se nazývala „věže vrany“. V jižní a západní části byly na severní a západní straně kamenné příkopy s kasemátovým trezorem, které se táhly až k věži věže v jihovýchodním rohu.
Uprostřed východního křídla byla čtyřboká věž, zvaná strážní věž. Trvalý most vedl k vstupní bráně v době míru. Během války to byl padací most. Vedle hlavní brány byla boční brána.
Nad vchodem je obdélníkový talíř z červeného pískovce, na kterém byla kdysi kovová základová deska. Nad pískovcovou deskou je erb knížete Karla I. z Poděbrad s datem 1527. Hlavní deska je rozdělena do čtyř polí. V prvním vpravo je orel Ziębice, vlevo Olesnica, ve třetím na šachovnici Ziębice - Świdnik, ve čtvrtém je oblouk Kłodzko. Věž měla kulatou střechu zakončenou knoflíkem a vlajkou. Byl používán v meziválečném období - byl zde ubytovna pro mládež.
Všechna čtyři křídla měla přízemí a dvě patra.
V prvním patře východního křídla, vpravo od věže, byly knížecí komory. Ve stejném křídle byly také dvě velké haly. Prvním byla „zasedací místnost“, v níž se setkali radní. Druhým je „rytířský sál“, ve kterém se slavily zvláštní oslavy. Ve druhém patře byly místnosti pro sluhy a majitele (byla to právní poradna vysoké školy hradního vládce. Ve 20. letech 20. století vpravo od vchodu byl skromný strážní byt, který se staral o zříceniny a hlídal je.
Na levé straně východního křídla jsou na obou patrech vidět pouze malá okna. Pravděpodobně tam byly místnosti pro sluhy. V jihovýchodním rohu se nachází mohutná věž, ve které jsou stále vidět obrazy na klenbách oken. V horní části je černý slezský orel. Níže byly dva obrazy, které se dodnes nezachovaly. Na levé straně byla renesanční lovecká scéna. V pozadí byl vidět hrad, u vchodu do hradu kůň bez jezdce, pod postavou v hojně zahaleném rouchu, které fouká do rohu a zvířata připomínající dva medvědy a kamzíka. Na opačné straně je to budova na pozadí horské krajiny. V současné době je obraz orla způsobený povětrnostními podmínkami a úplným nedostatkem ochrany velmi špatně viditelný. Kopie obrazů jsou v německém Heimattmuseum (muzeum věnované Ząbkowicím). V horním patře věže byla kancelář knížectví, na dolním nádvoří.
Jižní křídlo zámku nevytváří přímou linii. Jeho střední část je mírně vydutá. V této části bylo na vnější straně zachováno poslední okno latríny (donedávna tam byly dvě).
Uprostřed křídla je také čtyřhranná věž, která byla také zakrytá kulatou střechou. K věži kdysi sousedily stáje a zámecká kovárna.
Západní a severní křídla se nevyznačují ničím zvláštním. Stavba severního křídla nebyla nikdy dokončena, protože kvůli hrozbě turecké invaze se princ soustředil na stavební opevnění.
Prostorná hradní školka měří 37,6 x 36,7 metrů. Pravděpodobně se zde konaly rytířské turnaje a cvičení. V jihozápadním rohu nádvoří byla zámecká studna, která byla zabetonována v 90. letech 20. století.
Nad vchodem na dvůr ze západu si všimneme dalšího malého štítu s erbem Podiebradów.
V meziválečném období byla jihovýchodní část nádvoří využívána jako výcvikové místo pro hasiče, zatímco severní část byla využívána studenty školy při gymnastických hodinách. Na severní straně byly zámecké zahrady.
http://www.zabkowiceslaskie.pl
62 km
Ząbkowice Śląskie • Křivá věž • Krzywa Wieża • Leaning Tower • Schiefer Turm
Dodnes nelze s jistotou říci, kdy byla přesně postavena Křivá věž nebo za jakým účelem byla postavena. Jedna verze říká, že se jedná o pozůstatek bývalého hradu, který zde měl existovat před umístěním města, o čemž svědčí nejnižší část věže, postavená z kamene do výšky asi 10 metrů. Zděná část byla přestavěna až na přelomu 14. a 15. století, souběžně s výstavbou kostela sv. Anne. Bývalý vchod do věže se nachází v prvním patře. Původně se k budově dalo přistupovat pouze po žebříku nebo vnějšími schody. Místnost uvnitř budovy, umístěná v přízemí, přístupná pouze shora, sloužila jako hladomorna. V současné době je v Dungeonu Hunger výstava „Středověká komora mučení a vězení“.
Další koncept představuje německý historik a architekt Kurt Bimler. Tvrdí, že věž umístěná v nejnižším bodě starého města sloužila jako městská brána. Konečně, třetí verze říká, že věž byla postavena jako městská zvonice. Hrál takovou roli od 15. století do doby druhé světové války. V roce 1507 byla spojena s kostelem sv. Anna používala zakrytou verandu, což usnadnilo přesun zvonice z kostela do zvonice. Na konci 16. století byla veranda zbořena, protože struktura byla nakloněna a prasklá. Není přesně známo, proč se věž naklonila. Obecně se věří, že příčinou mohly být tektonické šoky, které byly zaznamenány v naší oblasti 15. září 1590. Rovněž není vyloučeno, že důvodem bylo zvlhčení půdy.
Existuje také legenda vysvětlující sklon věže. Hovoří o událostech z roku 1858, kdy po velkém požáru ve městě byl vypracován znalecký posudek k nadacím. Výsledky průzkumu odborníky překvapily. Na jejich základě bylo zjištěno, že věž mohla být postavena nakloněná od začátku. Ach, taková fantazie stavitelů, kteří chtěli mít Ząbkowice Śląskie jedinečnou a jedinečnou strukturu. V devatenáctém století, v části věže, která byla strávena velkým ohněm, byl patrně nápis stavitele: „Ich heiß Hohannes Gleiß, hab diesen Turm schieff gebaut mit Fleiß“. (Jmenuji se Johannes Gleiß, postavil jsem tuto věž nakloněnou pilně). Bohužel, když byl po velkém požáru přestavěn horní patro věže, byl nápis zničen. V současné době je odchylka věže od svislice 2, 14 m. Za zmínku stojí
V roce 1858 byla při velkém požáru města zničena jeho horní část. Po požáru chtěly městské úřady budovu zcela zbourat, aby její trosky neohrožovaly bezpečnost sousedních domů. Nakonec se však po odborných znalostech budovy rozhodlo, že spálená část věže bude přestavěna. Tehdy obdržela otakárek.
Po rekonstrukci je výška věže 34 m. Z jihu byla přidána malá věž se točitým schodištěm. Práce byly nakonec dokončeny 11. října 1860. Na kupole věže byl položen knoflík s křížem, ve kterém byl tehdejší kněz Johannes Grundey sepsán pamětní dopis a po velkém požáru město vyraženo.
Šikmá věž v současné době funguje jako vyhlídka. V prosinci 2007 byla dokončena důkladná renovace vnějších stěn budovy, díky níž věž získala zpět svou bývalou krásu.
http://www.zabkowiceslaskie.pl
62 km
Kamieniec Ząbkowicki • Zámek Marianny Oranžské • Pałac Marianny Orańskiej • Palace of Marianna Oranska • Schloss der Marianne von Oranien-Nassau
Palác je architektonickou perlou Dolního Slezska a nejlepším příkladem neogotické architektury. Byl postaven v první polovině XIX. století z iniciativy princezny Marianny Oranžské (1810-1883) dle předlohy architekta Karla Schinkla. Po jeho smrti stavební plán realizoval jeho student mladý architekt Ferdinand Martius.
Základní kámen pro stavbu paláce byl položen 15. října 1838. A 20. dubna začaly práce na výstavbě sídla. Princezna neustále zasahovala do designu paláce a měnila nejmenší detaily.
V paláci bylo více než 100 větších a menších místností, kaple a dva velké sály. V jednom z nich, tak zvaném jídelním sále se nacházely dvě obrovské fresky, "Svatba v Káni" a "Baltazarova slavnost".Výstavba paláce byla dokončena o 33 let později, drobné práce a vybavení interiéru paláce trvaly do roku 1902. Po II. světové válce začala devastace a rozkrádání majetku paláce a to, co zbylo podlehlo požáru v lednu roku 1946. V roce 1986 byla nemovitost pronajata soukromé osobě na dobu 40 let. V roce 2012 získala obec Kamieniec Ząbkowicki chátrající objekt a následně přistoupila k jeho rekonstrukci. Díky investicím, které zahrnují údržbu, opravy a rekonstrukci, objekt získává ztracený lesk a od května 2013 je zpřístupněn pro návštěvníky.
http://kamienieczabkowicki.eu
59 km
Międzylesie • Zámek • Zamek • Castle • Schloss
Zamek Międzylesie se nachází v srdci městečka Międzylesie. Komplex tvoří renesanční dvůr se středověkými prvky, který je propojený s barokním zámkem. Se stavbou dvora začali v 16. st. bratři von Tschirnhaus, kteří využili zbytků starší středověké stavby. V 17. a 18. st. vznikl dvoukřídlý zámek, který reprezentuje rané slezské baroko.