Obec Bystrzyca Kłodzka a okolí.

HISTORIE

Bystřicko leží v kotlině mezi Bystřickými horami a masivem Králického Sněžníku, v jižní části Kladské kotliny, na staré obchodní stezce vedoucí z jihu na sever, podél níž probíhalo osidlování zdejšího kraje. Tuto stezku objevili již Keltové a využívali ji také staří Římané, kteří Mezileským průsmykem putovali směrem k Baltu, kde hledali vzácný jantar. V okolí Bystřice byly objeveny rovněž známky lužického osídlení.

Zárodkem města Bystřice (původní název Habelschwerdt, od r. 1945 Bystrzyca Kłodzka) byla osada, která podobně jako okolní vesnice vznikla na tehdy frekventované obchodní stezce. Přestože se nedochovala zakládající městská listina, můžeme usuzovat, že k lokaci města podle německého práva došlo někdy kolem poloviny 13. století. Z toho období pochází nejstarší bystřická stavební památka - farní kostel sv. Michala Archanděla.
4. červencem 1319 je datován jeden z nejstarších dokumentů, které se zmiňují o Bystřici. Je to listina, kterou král Jan Lucemburský předává úřad fojta spolu s dalšími privilegii Jakubu Rücklerovi, jenž se zasloužil o město tím, že je nechal obehnat hradbami. Zbytky městského opevnění jsou dnes velkou turistickou atrakcí. Do linie hradeb byly včleněny brány chráněné baštami. Některé z nich, např. Rytířskou baštu, můžeme obdivovat dodnes. Směrem od Vratislavi se do města vjíždělo Kladskou branou a k cestě na sever bylo třeba použít Dolní bránu, nazvanou později branou Vodní. Město uvnitř hradeb bylo rozvrženo podle středověkých urbanistických pravidel. Při jeho výstavbě byl řešen jak problém vanoucích větrů, tak i odvádění dešťové vody - proto je náměstí umístěno na svahu. V této době Bystřice prožívala bohaté časy - úspěšně se rozvíjel obchod (ve městě byl povolen obchod se solí, což tehdy patřilo k řídkým privilegiím, a také s kořením), vzkvétala řemesla, z nichž nejrozšířenější bylo soukenictví.
V nepokojném období sklonku středověku však město neuniklo válkám a nepokojům. 15. století probíhalo v duchu husitských tažení. Bystřice byla vyloupena a vypálena, postihl ji také mor a požáry. Roku 1475 celé město vyhořelo.

Do okolních vylidněných osad a měst se pomalu vracel život. Obyvatel přibývalo, s nimi také přistěhovalci z německých knížectví. Ti s sebou přinesli myšlenky protestantismu, které zde měly mnoho příznivců až do 16. století.

Bystřicko, stejně jako i mnoho dalších slezských regionů, bylo neustále předmětem sporů mezi polskými a českými vládnoucími rody a německými knížaty. Po polském piastovském epoše vládu nad tímto územím po dlouhou dobu spravovali čeští panovníci. Roku 1567 získali Kladsko Habsburkové. Avšak města, mající ještě v paměti husitská tažení, bojovala s feudály o samostatnost, a měšťanstvo získávalo mnoho práv, které bylo možno vykoupit - např. právo na vlastního fojta nebo vyšší soudnictví. Zajímavým dokladem tehdejších zvyklostí, panujících ve výkonu spravedlnosti, je původní kamenný pranýř stojící bystřickém Malém náměstí (Mały Rynek).
Nová situace a nové proudy pronikly také do architektury. V Bystřici tehdy vyrostla nová radnice a mnoho jiných, obytných i hospodářských budov. Stávající objekty byly modernizovány a dostávaly nový, renesanční vzhled. Dřevěné domy byly nahrazeny zděnými, dláždily se ulice, pokládaly se vodovody. Podobně jako celé Slezsko, i Bystřicko prožívalo časy svého rozkvětu.
Bohatí měšťané si nechávali stavět výstavní doby, a ti bohatší honosné paláce. Právě z této doby pochází rezidence v Gorzanowě, která je dnes přístupná veřejnosti.
Rozpoutání třicetileté války a protireformační hnutí otřásly dosavadním způsobem života. Bystřice se už pak nikdy nevrátila do starých kolejí blahobytu a velkého rozkvětu. Z kreseb, jejichž autorem byl poručík Werner, putující po okolních městech, zámcích a hradech, víme, jak Bystřice vypadala v 18. století. Jeho rytiny zachycují pomník Svaté Trojice na náměstí a kapli sv. Floriána na tzv. Parkové hoře, před níž se nacházela poustevna. Podle vyobrazení lze usuzovat, že celková silueta města se od dnešní příliš nelišila.

Z 18. století, kdy bylo zakládáno mnoho sakrálních staveb, pochází několik kostelů: poutní kostel Matky Boží Sněžné v Mezihoří (Międzygórze), dřevěné kostely v Zalesí (Zalesie) a v Nové Bystřici (Nowa Bystrzyca) a také kostel ve Wyszkách.
Slezské války přinesly opět období nepokojů a Bystřice pak často měnila své majitele. Nakonec spolu s téměř celým Slezskem přešla pod nadvládu Pruska. Nastaly změny ve fungování státní správy, v rámci nichž se Bystřice stala okresem (1818).
Teprve když minuly bouřlivé časy napoleonských válek a živelních pohrom, které neušetřily ani Bystřicko, nastalo v polovině 19. století období konjunktury. Dochází k dalším změnám v urbanistickém uspořádání města - zrušení Kladské brány, zasypání obranného příkopu, rozšíření předměstí. Objevují se nová průmyslová odvětví, mění se tradiční způsob dopravy - do města je zavedena železnice. Z této doby pochází i nová budova radnice, kterou můžeme na bystřickém náměstí obdivovat dodnes. Její projekt byl zpracován podle vzoru italských městských republik. Nové rozšiřování města, ač mnohem skromnější a odlišnějšího charakteru než v 16. století, trvalo do roku 1939.
Za 1. a 2. světové války město příliš neutrpělo. Velkou změnu přinesl rok 1945, kdy se Bystřice dostala pod polskou správu. Dějiny regionu se začaly ubírat jiným směrem. Specifika Bystřicka spočívá především v jeho historických hodnotách a neobvyklé minulosti, v níž se prolínají dějiny tří států a národů, ukryté v četných památkových objektech, o něž je třeba pečovat jako o vizitku regionu. Bystřické staré město s originální terasovitou zástavbou je někdy přirovnáváno k italskému městu Nemi nebo německému Rothenburgu. Všechny zmiňované památky jsou navíc zasazeny do překrásné okolní krajiny.

Památky

Dnešní město Bystrzyca Kłodzka se díky svému vzhledu a nevšedním hodnotám středověké architektury řadí k nejzajímavějším místům v oblasti Kladska. Kromě dobře zachovalého systému opevnění k nejhodnotnějším památkám ve městě patří: evangelický kostel z 18. století s budovou bývalé evangelické školy, v níž dnes působí Muzeum zápalek, dále gotický farní kostel sv. Michala Archanděla, radnice z let 1853-54 se zachovanou renesanční věží, měšťanské domy na starém městě, kamenný pranýř z roku 1556 na Malém náměstí (Mały Rynek) a barokní pomník sv. Trojice z roku 1736.

KLADSKÁ BAŠTA- s vyhlídkovým ochozem (ulice Okrzei).
Obranná stavba z počátku 14. století. V nejvyšším patře má na každé straně dvě střílny a mezi nimi o něco výše kamenné chrliče k odvedení dešťové vody. Na zdi otočené do ulice Okrzei jsou dodnes patrné zbytky bývalé Kladské brány, zakryté sedlovou stříškou. Brána přiléhala k baště a byla s ní ve dvou patrech propojena obdélníkovými otvory. V letech 1975-77 byla věž opravována, její špičatá střecha opatřena omítkou a ochoz, který slouží jako vyhlídka, byl zabezpečen kovovou mříží.

VODNÍ BRÁNA(ul. Podmiejska)
Postavená počátkem 14. století. Stojí v jižní části starého města v Podmiejské ulici. Dodnes si zachovala cihlové cimbuří, pocházející zřejmě z doby, kdy věž dostala novou kopuli. Brána v dolní části věže má kolébkovou klenbu. Na venkovní straně brány (od předměstí) je ve zdi nad průjezdem úskok s vedením pro vytahování mříže, která uzavírala vchod do města. Z druhé strany lze po schodech vystoupit do malé místnosti s dřevěným stropem v prvním patře. Ve věži měl svoji služebnu městský strážník a před věží písař vybíral mýto za vjezd do města. Poplatky se vybíraly za každý vůz a koš se zbožím.

RYTÍŘSKÁ BAŠTA(ul. Rycerska)
zvaná také Černou baštou. Pochází z počátku 14. století. V roce 1823 byla přestavěna na zvonici. Na zdi otočené do ulice jsou patrné kamenné vzpěry, které kdysi nesly pavlač a v horním patře, u portálu s lomeným obloukem, podpíraly balkón. Na všech stranách bašty jsou úzké střílny

FARNÍ KOSTEL SV. MICHALA ARCHANDĚLA( ul. Kościelna)
Založen někdy kolem poloviny 13. století. Patří k nejzajímavějším sakrálním stavbám ve Slezsku. Původně vybudován v pozdně románském stylu, později několikrát přestavován a rozšiřován. Dnešní vzhled je výsledkem komplexní přestavby z let 1914-16. Interiér kostela skrývá mnoho zajímavých památek: renesanční křtitelnici, gotickou sochu Matky Boží a rokokové varhany. Nedaleko kostela stojí renesanční fara.

KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO(náměstí - plac Szpitalny)
Původní svatyně byla vybudována v r. 1588. V roce 1634 byla celkově přestavěna. Ke kostelu přiléhá budova špitálu z let 1824-26.

Barokní votivní pomník sv. Trojice

POMNÍK SVATÉ TROJICE Barokní pomník z roku 1736 od A. Jörga, věnovaný bystřickým měšťanem a radním Kasparem Rudolfem Kleinwächterem z vděčnosti za záchranu města před požárem. Pomník symbolizuje vítězství nad zlem díky Bohu a pomoci svatých.

KAPLE SV. FLORIÁNA(Góra Parkowa)
Kaple připomíná požár, který postihl město v 18. století. Byla postavena v letech 1725-27 a zasvěcena sv. Floriánu - patronu chránícímu před požárem. Uvnitř se nachází několik barokních oltářů od Michala Klahra a zajímavá freska, znázorňující panoráma města z 18. století.

Kamenný pranýř z r. 1556 na Malém náměstí

PRANÝŘ na Malém náměstí (Mały Rynek). Kamenný pranýř z roku 1566, přenesený počátkem 18. století na Malé náměstí ze svého původního místa před radnicí. Sloužil k výkonu tělesných trestů v rámci městského práva. Jde o jednu z mála původních památek bývalého soudnictví ve Slezsku.

MĚSTSKÉ HRADBY
Bystrzyca Kłodzka je jedním z nemnoha měst, které si zachovaly téměř kompletní středověké opevnění včetně bašt a bran, které tvořily jeho součást. Městské hradby pocházejí z roku 1319 a jejich výstavbu financoval bystřický fojt Jakub Rücker.

MARIÁNSKÝ SLOUP (ulice Okrzei)
Barokní sloup od neznámého autora se sochou Matky Boží Královny Nebes z roku 1710. Socha s reliéfem kříže na podstavci byla umístěna před špitálem v roce 1934.

KAPLE SV. FRANTIŠKA XAVERSKÉHO (ulice Kłodzka)
Barokní kaple, postavená v roce 1681 v blízkosti mostu přes Kladskou Nisu. Je to pomník ke cti patrona chránícího před morem. Kaple připomíná lidské neštěstí, kterým byly morové epidemie, z nichž jedna s velice tragickými následky navštívila v roce 1680 oblast Kladska.

POMNÍK SV. JANA NEPOMUCKÉHO(náměstí - plac Szpitalny).
Pochází z roku 1704. Umístěný na mostě přes řeku Bystřici ke cti patrona chránícího před povodněmi. Jde o jednu z nejstarších soch svého druhu v regionu.

BYSTŘICKÉ PODZEMÍ POD STAROMĚSTSKOU ZÁSTAVBOU
- komplex komor a chodeb představující podzemní část dnes již neexistující budovy městského vězení. Podle názoru odborníků z krakovské Báňské a hutnické akademie existují v této lokalitě další soustavy podzemních místností a chodeb, dokonce ve dvou až třech patrech nad sebou. Teprve další etapy výzkumu dají odpověď na otázku, co se ještě skrývá pod bystřickým starým městem. Dosud byly objeveny a zajištěny podzemní prostory o celkové ploše 350 m2 a výšce komor 6 m. Po příslušném statickém zajištění zde může vzniknout neobyčejně zajímavá turistická atrakce v podobě podzemní prohlídkové trasy.

MĚŠŤANSKÉ DOMY

V Bystrzyci Kłodzké se zachovalo několik starých měšťanských domů, o jejichž historické hodnotě svědčí kamenné portály, klenuté síně a originální barokní architektura. K nejzajímavějším na náměstí Svobody (plac Wolności) patří kamenný portál domu čp. 4 s velkou síní a renesanční klenbou, následně portály domu čp. 11 ze 16. a 19. století, portál domu čp. 17 z roku 1620 a portál z 17. století na domě čp. 22.

Bystrzyca Kłodzka je rovněž místem, ze kterého lze podnikat výlety do dalších atraktivních lokalit okolního regionu.

 Podrobnější informace jsou uvedeny na stránkách www.zabytkibystrzycy.prv.pl.

Turistické atrakce

Lázně Długopole Zdrój

Nevelké lázně ležící na úpatí Bystřických hor. Zdejší minerální prameny mají vysoce léčivé účinky. Toto lázeňské a rekreační středisko je pěkně situováno u břehů Kladské Nisy, v nadmořské výšce 370 až 400 m, obklopené malebnými lesy a parky. Dobré klimatické podmínky spolu s výhodnou polohou tohoto místa jej činí velmi vhodným pro rekreaci, rehabilitaci a lázeňskou léčbu. Zdejší minerální prameny se používají především k léčbě poruch zažívacího ústrojí a krevního oběhu.
V lázních působí přírodně léčebné zařízení, nabízející specializované procedury. Komfortní podmínky a odbornou péči poskytuje také několik sanatorií. Celková ubytovací kapacita všech lázeňských objektů čítá 470 lůžek.
V centru Długopole se nachází Lázeňský park s procházkovými pěšinami a uzavřenou halou k pití léčivé vody.
Další výhodou tohoto místa je jeho přímé napojení na mezinárodní silnici vedoucí k hraničnímu přechodu do České republiky.

Horské klimatické lázně Międzygórze

Horská osada Międzygórze se nachází na úpatí polské strany Králického Sněžníku (1425 m), v údolí na soutoku horské říčky Wilczka a potoka Bogoryja. Jde o jednu z největších atrakcí oblasti Kladska. Přímo v Międzygórzi a v jeho blízkém okolí najdeme mnohé atrakce a přírodní zajímavosti, které stojí za to navštívit. Patří k nim Pohádková zahrada (Ogród Bajek), přírodní rezervace s vodopádem na říčce Wilczka, protipovodňová hráz z počátku 20. století, poutní kostelík Matky Boží Sněžné na hoře Igliczna a původní lázeňská zástavba z 19. století.
60 % lůžkové kapacity v Międzygórzi představují rekreační střediska spravovaná organizací FWP (Fundusz Wczasów Pracowniczych). Celkem Międzygórze disponuje více než 1000 lůžky různého standardu. Sportovní a rekreační zázemí představují mimo jiné lyžařské vleky na okolních svazích, značené běžecké trasy a turistické stezky.
Vynikající přírodní a klimatické podmínky rozhodly o tom, že se Międzygórze stalo turistickým, rekreačním a lyžařským centrem obce Bystrzyca Kłodzka.

Atrakce:

• Přírodní rezervace „Wodospad Wilczki“ (vodopád na říčce Wilczka), vyhlášená v roce 1958 na rozloze 2,75 ha. Území rezervace je přizpůsobeno turistům. Na obou strmých březích jsou zřízena vyhlídková místa s informačními tabulemi a zábradlím, propojená pěšinami a schody. Rezervací prochází červená značka, která pokračuje na horu Igliczna. Do roku 1997 byl vodopád na říčce Wilczka jedním z největších a nejvyšších vodopádů v polské části pohoří Sudet - jeho kaskáda měřila 27 m. Od povodně, která Międzygórze postihla v roce 1997, je vodopád vysoký už jen 21 m.
  
   

• Chráněná krajinná oblast „Śnieżnicki Park Krajobrazowy“ s přírodní rezervací „Śnieżnik Kłodzki“ a vrcholem Śnieżnik (Králický Sněžník) - 1425 m n. m. Chráněná krajinná oblast zde byla vyhlášena v roce 1981 s cílem zachování přírodních a kulturních hodnot masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika), Bělských hor (Gór Bialskich) a Zlatých hor (Góry Złote).
  
   

• Protipovodňová hráz na říčce Wilczka, postavená v letech 1905 - 1909.
  
   

• Rekreační a lázeňské objekty z 19. století.
  
   

• Kostel Matky Boží Sněžné, postavený v barokně klasicistním stylu na svahu hory Igliczna v nadmořské výšce 782 m.
  
   

• Pohádková zahrada (Ogród Bajek) vzdálený 20 minut chůze od centra Międzygórze.

Turistické trasy